Bakterie jednobuněčné organismy

Probiotické bakterie

Jogurt s probiotickými kulturami

Probiotika jsou podle definice WHO a FAO „živé mikroorganismy, které při podání v dostatečném množství prospívají zdraví hostitele“. Nejčastěji jde o bakterie mléčného kvašení – laktobacily (dnes rozdělené do řady rodů: Lactobacillus, Lacticaseibacillus, Lactiplantibacillus, Limosilactobacillus…), bifidobakterie, některé streptokoky (Streptococcus thermophilus) a vybrané kmeny Escherichia coli (Nissle 1917). Probiotikem může být i kvasinka Saccharomyces boulardii.

Většina těchto rodů je běžnou součástí lidského střeva, úst či pochvy. Probiotické kmeny přijaté v potravině nebo doplňku stravy však střevo obvykle trvale neosídlí – působí, dokud je přijímáme, a pak z těla během dnů až týdnů odejdou. Právě proto se doporučuje užívat je pravidelně.

Co probiotika umějí

Účinek je vždy vázaný na konkrétní kmen a dávku – z toho, že jeden kmen něco umí, neplyne, že to umí „probiotika obecně“. Nejlépe doložené přínosy podle klinických studií:

  • zkrácení akutního infekčního průjmu u dětí zhruba o den (Lacticaseibacillus rhamnosus GG, S. boulardii),
  • snížení rizika průjmu při užívání antibiotik a recidiv infekce Clostridioides difficile,
  • zmírnění obtíží u části pacientů se syndromem dráždivého tračníku,
  • lepší snášení laktózy díky bakteriální laktáze v jogurtu,
  • udržení remise ulcerózní kolitidy (E. coli Nissle 1917), prevence nekrotizující enterokolitidy u nedonošených dětí.

Slabší nebo rozporné důkazy jsou pro vliv na imunitu, hladinu cholesterolu, ekzém či hubnutí. Zdravému člověku s pestrou stravou probiotika obvykle nic zásadního nepřidají; smysl mají hlavně po antibiotikách, při průjmových onemocněních a v situacích, kdy je střevní mikrobiom narušený.

Prebiotika a synbiotika

Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy – hlavně vláknina typu inulinu, fruktooligosacharidů (FOS) a galaktooligosacharidů (GOS) –, které slouží jako potrava prospěšným střevním bakteriím a podporují jejich růst. Najdeme je v čekance, cibuli, česneku, pórku, chřestu, banánech, ovsu nebo luštěninách. Kombinace probiotika s prebiotikem se označuje jako synbiotikum.

Kde probiotika získat

Přirozeným zdrojem jsou kysané mléčné výrobky (jogurt, kefír, acidofilní mléko), kysané zelí, kimči nebo kombucha – množství a druhy bakterií se ale výrobek od výrobku liší. Doplňky stravy v tobolkách či kapkách uvádějí konkrétní kmeny a počet živých buněk (obvykle miliardy CFU v dávce). U lidí s těžce oslabenou imunitou, po transplantacích nebo s centrálním žilním katétrem je třeba užívání probiotik předem probrat s lékařem – ojediněle byly popsány infekce probiotickým kmenem.

O tom, jak střevní bakterie ovlivňují naše zdraví, čtěte v článku Bakterie a lidé; o využití probiotik při léčbě v článku Bakterie v lékařství. Další informace o probiotikách a prebiotikách najdete na www.prebio.cz.

Zdroje