Bakterie do ČOV

Metod likvidace odpadních vod je více. Nejlepší způsobem je použití čistírny odpadních vod. Odpadní vody se u těchto zařízení čistí aerobně biologickým způsobem. Jinými slovy řečeno, organická hmota je rozkládána mikroorganismy, které potřebují ke svému životu kyslík.

Proces čištění má u čov zařízení tři fáze. V první fázi se provede hrubé předčištění. Při něm se oddělí hrubé nečistoty. Pak se může přistoupit k druhé fázi. Druhá fáze je aerobní. Dochází při ní k biologickému čištění odpadních vod. V této fázi se odděluje kal od čištěné vody. Třetí a poslední fází je přenesení kalu a vyčištěné vody do skladových prostor a jejich další zpracování.

Čistírny mohou být s kontinuálním či s diskontinuálním průtokem. U čistíren s kontinuálním průtokem jsou splašky čištěny průběžně. U čistíren s diskontinuálním průtokem jsou odpadní vody čištěny v aktivační nádrži při jejím naplňování. Čistírny odpadních vod se liší i tím, zda jsou určeny k trvale obydlenému či rekreačnímu objektu.

Pokud je v blízkosti potok, řeka nebo rybník, lze do nich vypustit vyčištěnou vodu. Jinak je možné předčištěné odpadní vody svést do podzemních vod. Jen je potřeba mít hydrogeologické vyjádření, že při vypouštění nebudou znehodnoceny podzemní vody.

Bakterie jsou u čističek využívány u biologicky aerobní a anaerobní fáze. Po mechanickém vyčištění dochází k využití aerobních bakterií. Ty jsou schopny odstranit 99 procent organického znečištění vody. Výsledkem je čistá voda a aktivovaný kal. Anaerobní fáze se používá u větších čistíren. V aktivovaném kalu se množí anaerobní bakterie. Tyto bakterie produkují různé plyny. Po vyčištění mohou být použity k ohřevu vyhnívacích nádrží či k produkci energie. Ze zbytku kalu lze vyrobit i hnojivo.

Bakterie do čov není potřeba přidávat. Ve většině případů stačí dávka startovacích bakterií. To ale platí, jen pokud je čistička provozována správně.