Bakterie v lidském organismu
Lidské tělo je domovem zhruba 38 bilionů bakterií – přibližně stejného počtu, jako máme vlastních buněk. Většina z nich sídlí v tlustém střevě, další na kůži, v ústech, v dýchacích cestách a v pochvě. Tomuto společenství, které váží asi 200 gramů, říkáme mikrobiom. Nejde o pasažéry, ale o partnery: bez nich bychom hůře trávili, měli nedostatek některých vitaminů a byli náchylnější k infekcím.
Střevní mikrobiom
Ve střevě žije několik set až tisíc druhů bakterií, převážně přísně anaerobních. Nejpočetnější jsou kmeny Bacteroidota (rody Bacteroides, Prevotella) a Bacillota (dříve Firmicutes – Faecalibacterium, Ruminococcus, klostridia, laktobacily), méně Actinomycetota (bifidobakterie) a Pseudomonadota (E. coli). Složení je u každého člověka jiné jako otisk prstu; v roce 2011 vědci popsali tři převládající „enterotypy“ podle toho, zda dominuje Bacteroides, Prevotella, nebo Ruminococcus – podobně jako existují krevní skupiny. Dnes se enterotypy chápou spíše jako plynulé přechody ovlivněné hlavně dlouhodobou stravou.
Co pro nás střevní bakterie dělají
- Tráví vlákninu, kterou naše enzymy neumějí rozložit, a mění ji na mastné kyseliny s krátkým řetězcem (butyrát, propionát, acetát) – hlavní zdroj energie pro buňky střevní sliznice.
- Tvoří vitaminy K a některé vitaminy skupiny B.
- Brání patogenům – obsazují místo a živiny, tvoří kyseliny a bakteriociny, takže se salmonely či Clostridioides difficile hůře uchytí.
- Cvičí imunitu – kontakt s neškodnými bakteriemi v dětství učí imunitní systém rozlišovat, na co reagovat.
Rovnováha se snadno naruší antibiotiky, chudou stravou bez vlákniny nebo střevními infekcemi. Typickým následkem je průjem po antibiotikách nebo přemnožení C. difficile. Obnovit ji pomáhá pestrá strava, kysané potraviny a v některých případech probiotika.
Tři významné rody
Bacteroides – gramnegativní anaerobní tyčinky, jedni z nejhojnějších obyvatel střeva. Snášejí žluč, rozkládají složité polysacharidy. Mimo střevo (po perforaci, při operacích) však Bacteroides fragilis působí těžké abscesy a je přirozeně odolný vůči aminopenicilinům i mnoha dalším antibiotikům.
Ruminococcus – grampozitivní anaerobní koky z třídy Clostridia. Rozkládají celulózu a odolné škroby; podle jejich podílu se pozná strava bohatá na vlákninu.
Prevotella – gramnegativní nepohyblivé tyčinky. Převažují u lidí s rostlinnou stravou; kromě střeva žijí v ústech a dýchacích cestách, kde se podílejí na zánětech dásní.
Bakterie na kůži, v ústech a v pochvě
Na kůži převládají stafylokoky (Staphylococcus epidermidis), korynebakterie a Cutibacterium acnes, které se podílí na vzniku akné. V ústech žije přes 700 druhů; streptokoky a aktinomycety tvoří zubní plak, jehož kyseliny způsobují kaz. Pochvu zdravé ženy chrání laktobacily: udržují kyselé pH kolem 4, které brání růstu jiných bakterií – jejich úbytek vede k bakteriální vaginóze.
Když se z partnerů stanou nepřátelé
Většina bakterií v těle je neškodná, dokud zůstává na svém místě a imunita funguje. Ta samá E. coli, která ve střevě tvoří vitamin K, způsobí v močovém měchýři zánět; stafylokok z kůže může v ráně vyvolat hnisání. Přehled nemocí, které bakterie působí, najdete v článku Významné bakteriální nemoci.
Zdroje
- Sender R., Fuchs S., Milo R.: Revised Estimates for the Number of Human and Bacteria Cells in the Body. PLoS Biology 2016, doi:10.1371/journal.pbio.1002533
- Arumugam M. a kol.: Enterotypes of the human gut microbiome. Nature 2011, doi:10.1038/nature09944
- Wikipedie: Střevní mikroflóra, Mikrobiom
