Enterobacteriaceae - enterobakterie

Enterobakterie jsou největší skupinou heterogenních, lékařsky významných bakterií, s 32 rody a více než 130 druhy. Nacházející se na celém světě v půdě, ve vodě, vegetaci a většinou jsou součástí normální střevní flóry většiny zvířat a lidí. U lidí vyvolávají pestrou škálu onemocnění; podílejí se na více než 70 % močových infekcí a různých infekcí zažívacího traktu. Enterobakterie jsou nejčastější příčinou infekcí. Některé druhy jsou primárně patogenní (Salmonella , Shigella , Yersinia), zatímco jiné způsobují oportunní infekce. Původcem nákazy může být bacilonosič (Shigella , Salmonella typhi) , ale častý je i endogenní rozsev mikroba u vnímavých pacientů (Esherichia coli).

Morfologicky představují malé G - paličky, které mohou být pohyblivé nebo nepohyblivé, nesporulující, fakultativně anaerobní, kultivačně nenáročné. Neprodukují cytochrom - oxidázu, čímž se liší od jiných G - bakterií, netvoří pouzdra s výjimkou zapouzdřené kmenů klebsiel.

Podle charakteristického růstu kolonií na různých médiích s obsahem laktózy se rozdělují na dvě skupiny: laktózu kvasící (E. coli) a laktózu nekvasící kmeny (Proteus, Salmonella, Shigella, Yersinia).

Nejvýznamnější faktory patogenity enterobakterií jsou :

  • Endotoxin, který se uvolňuje z LPS po rozpadu bakterií a iniciuje systémové reakce, jako jsou aktivace komplementu, uvolňování cytokinů, leukocytóza, trombocytopenie, diseminovaná intravaskulární koagulace, horečka, snížení periferní cirkulace, šok a smrt
  • Pouzdro - opouzdřená kmeny enterobakterií jsou chráněny před fagocytózou
  • Enterotoxiny , způsobují transdukci tekutin do lumen střeva s následným průjmem . Enterotoxiny tvoří mnohé enterobakterie , např. . E. coli, Salmonella , Shigella , K. pneumoniae , Citrobacter freundii , Enterobacter , některé jsou podobné , jiné se signifikantně liší strukturou a způsobem účinku
  • Kolonizační faktory - fimbrie ( pili ) jsou přítomny u většiny druhů a jsou zodpovědné za adherenci bakteriálních buněk na jiné bakterie , na hostitelskou buňku a bakteriofágy nebo K antigeny
  • Rezistence na baktericidní účinky séra - mnohé kmeny enterobakterií jsou baktericidními účinky séra rychle eliminovány z krve , avšak virulentní kmeny, které jsou rezistentní na baktericidní séra jsou schopné vyvolat systémové infekce.

Adekvátní léčba enterobaktériových infekcí i přes velký počet dostupných antibakteriálních látek zůstává hlavním terapeutickým problémem. Při indikaci ATB je třeba zvažovat základní onemocnění pacienta, primární rezistenci mikroba a schopnost přenosu genů rezistence na citlivé bakterie. Z účinných antibakteriálních látek se nejčastěji osvědčují širokospektrální peniciliny, PNC s betalaktamovými inhibitory, cefalosporiny, aminoglykosidy, chinolony, tetracykliny a chloramfenikol.