Bacillus anthracis

Bacillus anthracis je velká grampozitivní tyčinka tvořící spory – původce antraxu, česky sněti slezinné (lidově „uhlák“). Do dějin vědy se zapsala roku 1876, kdy na ní Robert Koch jako na první bakterii vůbec prokázal, že konkrétní mikrob způsobuje konkrétní nemoc; o pár let později na ní Louis Pasteur předvedl první úspěšné očkování zvířat.

Vegetativní buňky mimo tělo rychle hynou, ale spory, které se tvoří při styku se vzduchem, přežívají v půdě desítky let. Odolávají vyschnutí, mrazu, běžné dezinfekci i vysokým teplotám. Právě proto se antrax stále objevuje v oblastech, kde byla dříve pohřbena uhynulá zvířata.

Kdo onemocní

Antrax je především nemoc býložravců – skotu, ovcí, koz a koní, kteří spory spolknou s trávou. Člověk se nakazí od zvířat nebo z jejich produktů; z člověka na člověka se antrax nepřenáší. Ohrožení jsou zemědělci, veterináři, řezníci a zpracovatelé kůží, vlny a kostní moučky. V rozvinutých zemích je onemocnění vzácné, jednotlivé případy se objevují také u injekčních uživatelů drog v západní Evropě.

Formy onemocnění

Kožní antrax – přes 95 % případů. Spory vniknou oděrkou; za 1–7 dní vznikne svědivá papulka, z ní puchýř a nakonec nebolestivý černý příškvar obklopený otokem. Při léčbě antibiotiky se hojí a smrtnost je pod 1 %, bez léčby umírá asi 20 % nemocných.
Plicní (inhalační) antrax – po vdechnutí spor. Začíná jako chřipka, po několika dnech přechází do těžké dušnosti, šoku a často zánětu mozkových blan. I při intenzivní léčbě umírá 45–80 % nemocných, bez léčby prakticky všichni.
Střevní antrax – po požití masa nakaženého zvířete; horečka, silné bolesti břicha, krvavé průjmy, smrtnost 25–60 %.
Injekční antrax – popsán od roku 2009 u uživatelů heroinu; rozsáhlé infekce měkkých tkání s vysokou smrtností.

Nemoc způsobují dva toxiny (letální a edémový) a pouzdro, které chrání bakterii před imunitními buňkami.

Léčba a prevence

Léčí se antibiotiky – ciprofloxacinem, doxycyklinem nebo penicilinem, u těžkých forem jejich kombinací, obvykle 7–14 dní (po expozici sporám až 60 dní). U systémových forem se přidávají monoklonální protilátky proti toxinu nebo antitoxinové sérum. Rozhodující je včasné zahájení léčby. Prevencí je očkování hospodářských zvířat v rizikových oblastech, bezpečné odstraňování uhynulých kusů a ochranné pomůcky při práci se zvířecími produkty; vakcína pro lidi existuje, ale je určena jen rizikovým profesím a armádě.

Antrax a biologické zbraně

Odolnost spor a vysoká smrtnost plicní formy z antraxu bohužel dělají potenciální biologickou zbraň – nejznámější je série dopisů se sporami rozeslaných v USA na podzim 2001, po nichž onemocnělo 22 lidí a pět zemřelo. Výroba i držení takových prostředků jsou zakázány Úmluvou o zákazu biologických zbraní z roku 1972.

Souvisí: Významné bakteriální nemoci, Patogenní bakterie, Anaerobní bakterie (příbuzný rod Clostridium).

Zdroje

Redakce Bakterie.eu · poslední revize 17. 8. 2026