Yersinia pestis
Yersinia pestis je gramnegativní nepohyblivá tyčinka z čeledi Enterobacteriaceae – původce moru, nemoci, která ve třech velkých pandemiích zabila desítky milionů lidí. Bakterii popsal roku 1894 v Hongkongu švýcarsko-francouzský lékař Alexandre Yersin, po němž nese jméno. Je vysoce infekční: k rozvoji plicního moru stačí vdechnout jen stovky bakterií.
Bakterie netvoří spory, ale je pozoruhodně přizpůsobená životu ve dvou hostitelích – v bleše a v savci. Při 26 °C (v bleše) tvoří látky, které blechu činí hladovou a nutí ji opakovaně kousat, při 37 °C (v savci) přepne na výrobu faktorů, jimiž se brání imunitním buňkám.
Přenos nákazy
Přirozeným rezervoárem jsou hlodavci (potkani, krysy, sysli, psouni) a bakterii mezi nimi přenášejí blechy. Když nakažený hlodavec uhyne, hledají blechy nového hostitele a kousnou člověka. Nakazit se lze také:
- přímým kontaktem s tkáněmi a tělními tekutinami nakaženého zvířete (stahování kůže, kousnutí kočkou),
- kapénkami od člověka nebo kočky s plicním morem – jediná forma šířící se z člověka na člověka,
- vzácně požitím nedostatečně tepelně upraveného masa nakaženého zvířete.
Bakterie v prostředí dlouho nepřežívá – tvrzení, že „spory moru přečkaly v morových hrobech“, je mýtus: Y. pestis spory netvoří.
Formy moru a jejich příznaky
Dýmějový (bubonický) mor
Nejčastější forma, inkubační doba 2–6 dní. Náhle nastupuje horečka, zimnice, bolest hlavy a celková slabost, po jednom až dvou dnech se objeví silně bolestivé zduření lymfatických uzlin („dýměje“, buboes) o velikosti až 10 cm nejblíže místu vpichu – v podpaží, na krku nebo v třísle. Uzliny mohou zhnisat a provalit se. Neléčený dýmějový mor přechází u části nemocných do sepse a je smrtelný přibližně v 50–60 % případů; při včasném podání antibiotik je úmrtnost nízká.
Plicní mor
Nejnebezpečnější forma s inkubační dobou 1–3 dny. Vzniká vdechnutím kapének nebo jako komplikace ostatních forem. Projevuje se horečkou, dušností, bolestí na hrudi, kašlem s krvavým sputem a rychle postupujícím zápalem plic. Bez léčby zahájené do 24 hodin od prvních příznaků je téměř vždy smrtelný.
Septický mor
Bakterie se množí v krvi – horečka, prudký pokles krevního tlaku, zvětšení jater a sleziny, zmatenost, krvácení do kůže a vnitřních orgánů, selhání orgánů. Vzniká jako komplikace jiných forem nebo primárně, bez zduřelých uzlin. Neléčený je smrtelný vždy.
Vzácné formy
Popsán je také mor s mírným průběhem (abortivní – jen zvýšená teplota a malé zduření uzlin), morová meningitida a angína.
Léčba a prevence
Rozhodující je rychlost: antibiotika se podávají hned při podezření, ještě před potvrzením laboratoří. Účinné jsou aminoglykosidy (gentamicin, streptomycin), fluorochinolony (ciprofloxacin, levofloxacin) a doxycyklin, obvykle 10–14 dní; při plicním moru se nemocný izoluje a osoby v kontaktu dostávají preventivně doxycyklin nebo ciprofloxacin. Hlášení nemoci podléhá mezinárodním zdravotním předpisům. Běžně dostupná vakcína neexistuje.
Mor dnes
Mor nevymizel – WHO eviduje ročně stovky až nižší tisíce případů, nejvíce na Madagaskaru (velká epidemie s více než 2 400 nemocnými proběhla v roce 2017), v Demokratické republice Kongo a v Peru; jednotlivé případy se vyskytují i v západních státech USA. V Evropě se mor už desítky let neobjevil. Nemoc je dnes při včasném rozpoznání dobře léčitelná; hlavním rizikem zůstává pozdní diagnóza, protože na mor nikdo nepomyslí.
Souvisí: Významné bakteriální nemoci, Patogenní bakterie.
Zdroje
- WHO: Plague – fact sheet
- ECDC: Plague
- Wikipedie: Yersinia pestis