Bakterie jednobuněčné organismy

Významné bakteriální nemoci u člověka

Přehled nejdůležitějších onemocnění, která u člověka způsobují bakterie – řazeno abecedně. U každé nemoci uvádíme původce, způsob přenosu, hlavní projevy a zásady léčby či prevence. Podrobnosti o jednotlivých bakteriích najdete v přehledu patogenních bakterií a v profilech bakterií. Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření lékařem.

Angína (streptokoková tonzilitida)

Původce: Streptococcus pyogenes (streptokok skupiny A). Většina „angín“ je ale virových – bakteriální původ potvrdí výtěr nebo rychlý test. Projevy: náhlá bolest v krku, horečka, povlaky na mandlích, zduřelé uzliny na krku, bez rýmy a kašle. Léčba: penicilin po dobu 10 dnů; neléčená streptokoková angína může vést k revmatické horečce nebo zánětu ledvin. Více na symptomy.cz – bolest v krku.

Antrax (sněť slezinná)

Původce: Bacillus anthracis, jehož spory přežívají v půdě desítky let. Přenos: kontakt s nakaženými býložravci nebo jejich kůží a vlnou, vzácně vdechnutí spor či požití masa; z člověka na člověka se nešíří. Formy: kožní (nejčastější, černý příškvar – „uhlák“), plicní a střevní; plicní a střevní forma jsou bez rychlé léčby často smrtelné. Léčba: antibiotika (ciprofloxacin, doxycyklin, penicilin), u těžkých forem i antitoxin.

Botulismus

Původce: Clostridium botulinum – přesněji jeho botulotoxin, nejsilnější známý biologický jed. Vzniká v nedostatečně sterilovaných konzervách, uzeninách a domácích zavařeninách bez přístupu vzduchu. Samotný toxin ničí var (10 minut), odolné jsou však spory – proto musí být konzervy sterilovány pod tlakem. Projevy: 12–72 hodin po požití dvojité vidění, pokles víček, poruchy polykání a řeči, ochrnutí sestupující až k dýchacím svalům. Léčba: antitoxin a intenzivní péče. Kojencům do 1 roku se nemá dávat med (kojenecký botulismus). Více na symptomy.cz.

Brucelóza

Původce: Brucella melitensis, B. abortus, B. suis. Přenos: nepasterované mléko a sýry, kontakt s nakaženými zvířaty; mezi lidmi se prakticky nešíří. V ČR se u hospodářských zvířat nevyskytuje, případy jsou dovezené ze Středomoří a Blízkého východu. Projevy: vlnitá horečka, pocení, bolesti kloubů a svalů, únava trvající týdny. Léčba: kombinace antibiotik (doxycyklin + rifampicin) po dobu 6 týdnů. Více na symptomy.cz.

Cholera

Původce: Vibrio cholerae. Přenos: voda a potraviny znečištěné stolicí. Projevy: masivní vodnaté průjmy („rýžová voda“) a zvracení, ztráta až 20 litrů tekutin denně, rychlá dehydratace a šok. Léčba: rehydratace – při včasném podání tekutin umírá méně než 1 % nemocných, bez léčby až polovina; antibiotika zkracují průběh. Nemoc se drží v oblastech bez čisté vody a kanalizace; existuje perorální vakcína pro cestovatele. Více na symptomy.cz.

Černý kašel (pertuse)

Původce: Bordetella pertussis. Přenos: kapénkami, velmi nakažlivý. Projevy: týdny trvající záchvaty dávivého kašle se zajíkavým nádechem, u kojenců zástavy dechu – pro ně je nemoc životu nebezpečná. Očkování je součástí povinného kalendáře, ochrana však slábne, proto se přeočkovávají dospívající, dospělí a těhotné ženy; v roce 2024 zažila ČR největší epidemii za desítky let. Léčba: makrolidová antibiotika, účinná hlavně v prvních týdnech.

Enterotoxikóza (otrava z potravin)

Původce: toxiny Staphylococcus aureus, Bacillus cereus nebo Clostridium perfringens namnožené v jídle při špatném skladování (majonézy, cukrářské výrobky, rýže, masové pokrmy držené v teple). Projevy: už za 1–6 hodin nevolnost, zvracení, křeče v břiše, průjem; obvykle odezní do 1–2 dnů. Léčba: tekutiny; antibiotika nepomáhají, jde o otravu hotovým toxinem.

Kampylobakterióza

Původce: Campylobacter jejuni – v ČR nejčastější bakteriální průjmové onemocnění, hlavně v létě. Přenos: nedostatečně tepelně upravená drůbež, křížová kontaminace v kuchyni, nepasterované mléko. Projevy: horečka, křeče, průjem někdy s krví, 2–5 dní po nákaze. Léčba: tekutiny, antibiotika jen u těžkých průběhů. Vzácnou komplikací je syndrom Guillain–Barré. Více na symptomy.cz.

Kapavka

Původce: Neisseria gonorrhoeae. Přenos: pohlavní styk, z matky na novorozence při porodu (zánět spojivek). Projevy: pálení při močení a hnisavý výtok; u žen často bez příznaků, s rizikem zánětu vejcovodů a neplodnosti; může postihnout i hltan a konečník. Léčba: penicilin už dávno neúčinkuje – gonokoky jsou rezistentní na většinu starších antibiotik. Lékem volby je dnes injekční ceftriaxon; léčit je třeba i partnery.

Listerióza

Původce: Listeria monocytogenes, která roste i v chladničce. Přenos: měkké nepasterované sýry, lahůdkářské výrobky, uzené ryby, nemytá zelenina. Projevy: u zdravých lidí obvykle jen lehká „chřipka“ nebo průjem; u těhotných může vést k potratu či infekci novorozence, u seniorů a lidí s oslabenou imunitou k meningitidě a sepsi. Prevence: tepelná úprava, skladování pod 5 °C, těhotné by se měly rizikovým potravinám vyhýbat. Více na symptomy.cz.

Lymská borelióza

Původce: spirocheta Borrelia burgdorferi sensu lato. Přenos: přisáté klíště (riziko roste po 24 hodinách přisátí). Projevy: u části nemocných za 3–30 dní červená skvrna kolem přisátí (erythema migrans), která se rozšiřuje a bledne ve středu a trvá týdny; později kloubní, nervová a vzácně srdeční forma. Léčba: antibiotika (doxycyklin, amoxicilin) 2–3 týdny. Vakcína pro lidi zatím dostupná není (je ve třetí fázi zkoušek); prevencí je repelent, oděv a včasné odstranění klíštěte. Více na symptomy.cz.

Malomocenství (lepra)

Původce: Mycobacterium leprae. Přenos: dlouhodobý blízký kontakt, kapénkami; nakažlivost je nízká, inkubační doba roky. Projevy: necitlivé skvrny na kůži, ztluštění nervů, ztráta citlivosti; k deformacím rukou a nohou dochází druhotně – kvůli necitlivosti si nemocný nevšimne poranění a infekcí. Tkáně samy „neodpadávají“. Léčba: kombinace tří antibiotik (dapson, rifampicin, klofazimin) po dobu 6–12 měsíců, zdarma z programu WHO; nemoc je vyléčitelná. Vyskytuje se hlavně v Indii, Brazílii a Indonésii. Více na symptomy.cz.

Meningitida (zánět mozkových blan)

Původci hnisavé formy: Neisseria meningitidis (meningokok), Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae typu b, u novorozenců streptokoky skupiny B a E. coli, u seniorů Listeria. Projevy: vysoká horečka, prudká bolest hlavy, ztuhlá šíje, zvracení, světloplachost; u meningokokové sepse drobné krvácivé skvrny na kůži, které po zatlačení nemizí – stav se během hodin zhoršuje a vyžaduje okamžitou nemocniční péči. Léčba: nitrožilní antibiotika. Prevence: očkování proti meningokokům (A, C, W, Y a B), pneumokokům a Hib.

Mor

Původce: Yersinia pestis. Přenos: blechy z hlodavců; plicní forma kapénkami z člověka na člověka. Formy: bubonická (bolestivě zduřelé uzliny – buboes), septická a plicní. Léčba: antibiotika (streptomycin, gentamicin, doxycyklin) – při včasném nasazení je úmrtnost nízká, neléčený plicní mor je téměř vždy smrtelný. Ročně WHO eviduje stovky až nižší tisíce případů, hlavně na Madagaskaru, v Kongu a v Peru.

Růže (erysipel)

Původce: Streptococcus pyogenes. Přenos: bakterie vnikne drobnou oděrkou, prasklinou mezi prsty nebo bércovým vředem. Projevy: ostře ohraničené, horké, bolestivé zarudnutí (nejčastěji na bérci nebo v obličeji), horečka, zimnice. Léčba: penicilin; nemoc se ráda vrací, proto je důležité ošetřovat plísně a otoky nohou. Více na symptomy.cz.

Salmonelóza

Původce: Salmonella enterica, nejčastěji sérovary Enteritidis a Typhimurium (existuje jich přes 2 500). Přenos: syrová či nedovařená vejce a drůbež, výrobky z nich (majonézy, krémy, tiramisu), křížová kontaminace. Projevy: 6–72 hodin po jídle horečka, křeče v břiše, zvracení a vodnatý průjem; trvá 3–7 dní. Léčba: tekutiny; antibiotika jen u kojenců, seniorů a těžkých průběhů. Prevence: důkladné tepelné zpracování, uchovávání v chladu, hygiena rukou a kuchyňských ploch. Bacilární úplavici (shigelózu) působí příbuzný rod Shigella – přenáší se špinavýma rukama a vodou a projevuje se krvavými průjmy.

Syfilis (příjice, lues)

Původce: spirocheta Treponema pallidum. Přenos: pohlavní styk, z matky na plod (vrozená syfilis). Stadia: primární – 3 týdny (10–90 dní) po nákaze nebolestivý tvrdý vřed v místě vstupu a zduření uzlin, hojí se sám za 3–6 týdnů; sekundární – za 6–8 týdnů vyrážka i na dlaních a ploskách, horečka, únava, vypadávání vlasů; latentní – bez příznaků, léta; terciární – po letech až desetiletích poškození srdce, cév, mozku a nervů. Léčba: penicilin je stále plně účinný, v každém stadiu; poškození z terciárního stadia je však nevratné. Případů v ČR v posledních letech přibývá.

Tetanus

Původce: Clostridium tetani, jehož spory jsou v půdě, prachu a zvířecím trusu. Přenos: spory vniknou do rány (i drobné – tříska, bodnutí, popálenina) a v bezkyslíkatém prostředí tvoří neurotoxin. Z člověka na člověka se nepřenáší. Projevy: za 3–21 dní ztuhlost žvýkacích svalů („trismus“), křeče obličeje, šíje a zad, křeče dýchacích svalů. Léčba: antitoxin, ošetření rány, léky proti křečím, umělá plicní ventilace; i při intenzivní péči umírá kolem 10 % nemocných. Prevence: očkování je v ČR povinné, dospělí se přeočkovávají každých 10–15 let; po poranění se podle stavu očkování doplní dávka nebo imunoglobulin. Více na symptomy.cz.

Tuberkulóza (TBC)

Původce: Mycobacterium tuberculosis (Kochův bacil). Přenos: kapénkami od nemocného s plicní formou; nakazí se zpravidla jen lidé v dlouhodobém blízkém kontaktu. Asi čtvrtina lidstva má latentní infekci bez příznaků; nemoc propukne u 5–10 % z nich, častěji při oslabení imunity. Projevy: týdny trvající kašel, noční pocení, hubnutí, únava, vykašlávání krve. Léčba: kombinace čtyř antituberkulotik po dobu nejméně 6 měsíců; nedodržení léčby vede k rezistentním kmenům. V ČR je výskyt nízký (kolem 4 případů na 100 000 obyvatel), plošné očkování BCG bylo v roce 2010 zrušeno a očkují se jen rizikové děti. Více na symptomy.cz.

Tularémie (zaječí nemoc)

Původce: Francisella tularensis. Přenos: klíšťata a další krev sající členovci, kontakt s nakaženými zajíci a hlodavci (stahování zvěřiny), znečištěná voda a prach. V ČR se vyskytuje hlavně na jižní Moravě. Formy: vředová s uzlinami (nejčastější), oční, ústní, plicní a tyfoidní. Léčba: antibiotika (gentamicin, doxycyklin, ciprofloxacin). Více na symptomy.cz.

Tyfus břišní

Původce: Salmonella enterica sérovar Typhi (paratyfus působí sérovary Paratyphi). Přenos: voda a potraviny znečištěné stolicí nemocného nebo nosiče. Projevy: stupňující se horečka, bolesti hlavy a břicha, zpomalený tep, později růžové skvrny na trupu; komplikací je proděravění střeva. Léčba: antibiotika (rezistence narůstá). V ČR jde jen o dovezené případy; cestovatelům do rizikových oblastí se doporučuje očkování. Více na symptomy.cz.

Tyfus skvrnitý

Původce: Rickettsia prowazekii. Přenos: veš šatní – nemoc provází války, hladomory a uprchlické tábory; blechy přenášejí jinou, mírnější formu (myší tyfus, R. typhi). Projevy: vysoká horečka, silné bolesti hlavy, vyrážka na trupu, poruchy vědomí. Léčba: doxycyklin. V ČR se nevyskytuje.

Zápal plic (pneumonie)

Původci: nejčastěji Streptococcus pneumoniae (pneumokok), dále Haemophilus influenzae, Mycoplasma pneumoniae, Legionella, u hospitalizovaných Klebsiella a Pseudomonas. Projevy: horečka, kašel s hlenem, dušnost, bolest na hrudi při dýchání. Léčba: antibiotika podle původce. Prevence: očkování proti pneumokokům (děti, senioři, chronicky nemocní) a proti chřipce, která zápal plic často předchází. Pneumokok působí i zánět středního ucha, vedlejších dutin a meningitidu. Více na symptomy.cz.

Záškrt (difterie)

Původce: Corynebacterium diphtheriae tvořící toxin. Přenos: kapénkami. Projevy: bolest v krku, horečka, šedavé pablány na mandlích a v hltanu, které mohou ucpat dýchací cesty; mohutně zduřelý krk („býčí krk“); toxin poškozuje srdce a nervy. Léčba: antitoxin a antibiotika. Díky povinnému očkování se v ČR desítky let nevyskytuje; v zemích s nízkou proočkovaností se však vrací. Více na symptomy.cz.

Žaludeční vředy a Helicobacter pylori

Spirálovitá bakterie Helicobacter pylori přežívá v kyselém prostředí žaludku a je hlavní příčinou žaludečních a dvanáctníkových vředů i rizikovým faktorem rakoviny žaludku. Infikována je zhruba třetina Čechů, většinou bez obtíží. Prokazuje se dechovým testem nebo ze stolice a léčí se kombinací dvou antibiotik s lékem tlumícím tvorbu kyseliny.

Zdroje

Redakce Bakterie.eu · poslední revize 17. 8. 2026