Koliformní bakterie
Koliformní bakterie žijí v trávicím traktu lidí a teplokrevných živočichů, odkud se dostávají do vody a půdy. Samy o sobě většinou nemoc nezpůsobí, ale jejich přítomnost v pitné vodě nebo potravině znamená, že se tam mohla dostat stolice – a s ní i skuteční původci nemocí. Proto jsou nejpoužívanějším hygienickým indikátorem fekálního znečištění.
Co jsou koliformní bakterie
Jde o skupinu gramnegativních, nesporulujících, fakultativně anaerobních tyčinek z čeledi Enterobacteriaceae, které do 48 hodin při 37 °C zkvašují laktózu za tvorby kyseliny a plynu. Patří sem hlavně rody Escherichia, Klebsiella, Enterobacter a Citrobacter. Nejdůležitějším zástupcem je Escherichia coli – ta pochází téměř výhradně ze střeva, a je tak nejspolehlivějším důkazem čerstvého fekálního znečištění. Ostatní koliformní bakterie (Klebsiella, Enterobacter) se vyskytují i volně v půdě, na rostlinách a v povrchové vodě, jejich nález proto svědčí spíše o obecném znečištění nebo nedostatečné úpravě vody.
Do stejné čeledi patří i obligátně patogenní rody Salmonella, Shigella a Yersinia; některé sérovary salmonel, shigely, Yersinia enterocolitica a enteropatogenní kmeny E. coli jsou častými původci alimentárních nákaz.
Odolnost vůči teplotě
Koliformní bakterie nejsou termorezistentní. Při 55–60 °C hynou během několika minut (E. coli při 60 °C zhruba za 2 minuty), pasterace při 72 °C po dobu 15 sekund je spolehlivě ničí. Proto je jejich nález v pasterovaném mléce nebo tepelně opracovaném výrobku známkou druhotné kontaminace po zpracování.
Koliformní bakterie jako indikátor kvality vody
Přítomnost koliformních bakterií v pitné vodě signalizuje slabou ochranu zdroje, nedostatky v úpravě a dezinfekci nebo druhotné znečištění v rozvodech a studni. Vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě stanoví pro koliformní bakterie, E. coli i intestinální enterokoky limit 0 KTJ ve 100 ml – u E. coli a enterokoků jako nejvyšší mezní hodnotu, jejíž překročení vylučuje užití vody jako pitné, u koliformních bakterií jako mezní hodnotu, která vyžaduje prošetření příčiny. Platí to pro veřejné vodovody i domovní studny.
Znečištěná voda může způsobit průjem, zvracení a horečku; nejohroženější jsou malé děti, senioři a lidé s oslabenou imunitou. Vodu ze studny je vhodné nechat vyšetřit alespoň jednou ročně a po povodni či zaplavení vždy.
Termotolerantní koliformní bakterie a další indikátory
Dříve se stanovovaly termotolerantní (fekální) koliformní bakterie rostoucí při 44 °C; dnes je v legislativě nahradila přímo E. coli, která je specifičtější. Doplňujícím ukazatelem fekálního znečištění jsou intestinální enterokoky (dříve fekální streptokoky) – ve vodě přežívají déle než koliformní bakterie, a prozradí tak i starší znečištění. Obecnou mikrobiální zátěž vody vyjadřují počty kolonií při 22 °C a 36 °C (saprofytické mezofilní a psychrofilní bakterie).
Zdroje
- Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu – zakonyprolidi.cz
- Wikipedie: Koliformní bakterie
- Görner F., Valík Ľ.: Aplikovaná mikrobiológia požívatín. Malé centrum, Bratislava 2004.